|
|
Naturalismus v povídkách Karla Šlejhara, Josefa Merhauta a Zikmunda Wintera.
VIKTURNOVÁ, Jitka
Diplomová práce se v první části zabývá realismem a naturalismem v Evropě i v českém prostředí. Druhá část je tvořena analýzou děl Černá pole, Kuře melancholik a Peklo. Teoretická část práce pojednává o proměnách podoby světa, vývoji kultury a literatury v devatenáctém století. Zaměřuje se především na vývoj realismu a naturalismu v českém prostředí i v Evropě. Zvláštní pozornost věnuje práce v podkapitole o evropském naturalismu Émilu Zolovi, jeho životu a dílu. Zástupci české naturalistické orientace, jimž je věnována hlavní pozornost, jsou Josef Merhaut, Josef Karel Šlejhar a Zikmund Winter. Analytickou část diplomové práce tvoří naratologické analýzy děl Černá pole, Kuře melancholik a Peklo, v nichž je věnována primární pozornost naturalistickým motivům.
|
|
|
Naratologická analýza románu Chiny Miévilla Král Krysa
Bečan, Martin ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Práce analyzuje literární debut britského autora Chiny Miévilla nazvaný Král Krysa. K analýze je využito zejména sémioticky/sémiologicky orientované naratologie a práce se tak opírá o postupy uvedené v dílech Rolanda Barthese, Tzvetana Todorova, Lubomíra Doležela a dalších, a dále vychází i z přístupů Gérarda Genetta, Seymoura Chatmana a Shlomith Rimmon-Kenanové. Analyzovány jsou základní kategorie z oblasti naratologie, tedy kategorie příběhu, vypravěče, postavy, prostoru (pojetí prostředí) a času.
|
|
|
Charaktery prostoru Trýznivého města Daniely Hodrové
Macháčková, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce interpretuje trilogii Trýznivé město (obsahující části Podobojí, Kukly a Théta) české prozaičky a teoretičky románu Daniely Hodrové. Komplexní románová struktura se v analýze "otevírá" skrze kategorie prostoru a postav; osou práce je teze, že místa v poetice D. Hodrové mohou nabývat určitých bytostných rysů (paměť, vůle, charakter atd.) a naopak, že určité postavy splývají s prostorem, který obývají. I přes nápadné sepětí obou kategorií jsou obě hlavní oblasti práce pojednávané odděleně, a to následovně: po vymezení východisek (přičemž základ sekundární literatury tvoří odborné práce D. Hodrové) se soustředíme nejprve na vymezení jednotlivých topoi (tedy "literárně zatížených" míst, příkladem je hora, soutěska, propast a další) a popisu jejich konotací se zřetelem k celkovému smyslu trilogie; pozornost bude věnována také prostorům netopografickým (tzn. předmětům a částem těla). Poté se zaměříme na problematiku postav, zejména na jejich hraniční statut mezi osobností, byť fiktivní, a literárním konstruktem plnícím určitou obecnější funkci, a na jejich proměny prostupující celým dílem. Závěrečná část věnovaná aspektu pohybu je vedle zmíněných dvou kategorií pomyslnou třetí osou, usouvztažňující poznatky předcházejících kapitol, zabývající se nejen pohybem postav v prostoru a...
|
|
|
Naratologická analýza románu Chiny Miévilla Král Krysa
Bečan, Martin ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Práce analyzuje literární debut britského autora Chiny Miévilla nazvaný Král Krysa. K analýze je využito zejména sémioticky/sémiologicky orientované naratologie a práce se tak opírá o postupy uvedené v dílech Rolanda Barthese, Tzvetana Todorova, Lubomíra Doležela a dalších, a dále vychází i z přístupů Gérarda Genetta, Seymoura Chatmana a Shlomith Rimmon-Kenanové. Analyzovány jsou základní kategorie z oblasti naratologie, tedy kategorie příběhu, vypravěče, postavy, prostoru (pojetí prostředí) a času.
|
|
|
Naratologická analýza filmu Neopouštěj mě
Horyna, Martin ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Cílem práce Naratologická analýza filmu Neopouštěj mě je pomocí rozboru daného snímku zodpovědět otázku, jakými technikami nás může tvůrce dokumentárního filmu vést k tomu, abychom v obsahu nalezli soudržnou dějovou strukturu, a dále, zda k tomu NEOPOUŠTĚJ MĚ systematicky využívá některé postupy klasického filmu. K popsání rétorických strategií dokumentárních filmů jsem využil texty Billa Nicholse. Jako teoretický rámec samotné analýzy vyprávění byly zvoleny neoformalistický (David Bordwell, Kristin Thompsonová, Barry Salt) a kognitivně-naratologický (Edward Branigan) přístup, na jejichž základě jsem vymezil dokumentární filmy s vysokým stupněm narace. Rozborem motivací a vývoje, času a prostoru ve filmu jsem se pokusil přiblížit narativní strategie, které tvůrci filmu zvolili. Analýza prokázala, že NEOPOUŠTĚJ MĚ strukturuje jednání a promluvy protagonistů jako příběh. Dále bylo ukázáno, že zkoumaný snímek lze řadit mezi dokumentární filmy s vysokým stupněm narace a že systematicky užívá řadu postupů klasického filmu. Přínosem této práce je ukázání konkrétního způsobu, jímž lze pomocí naratologických nástrojů zkoumat vyprávění (vysoce) narativních dokumentů, a v dalším výzkumu tak lze navržený postup využít ke komplexnějšímu pojednání o takových dílech.
|
|
|
Charaktery prostoru Trýznivého města Daniely Hodrové
Macháčková, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce interpretuje trilogii Trýznivé město (obsahující části Podobojí, Kukly a Théta) české prozaičky a teoretičky románu Daniely Hodrové. Komplexní románová struktura se v analýze "otevírá" skrze kategorie prostoru a postav; osou práce je teze, že místa v poetice D. Hodrové mohou nabývat určitých bytostných rysů (paměť, vůle, charakter atd.) a naopak, že určité postavy splývají s prostorem, který obývají. I přes nápadné sepětí obou kategorií jsou obě hlavní oblasti práce pojednávané odděleně, a to následovně: po vymezení východisek (přičemž základ sekundární literatury tvoří odborné práce D. Hodrové) se soustředíme nejprve na vymezení jednotlivých topoi (tedy "literárně zatížených" míst, příkladem je hora, soutěska, propast a další) a popisu jejich konotací se zřetelem k celkovému smyslu trilogie; pozornost bude věnována také prostorům netopografickým (tzn. předmětům a částem těla). Poté se zaměříme na problematiku postav, zejména na jejich hraniční statut mezi osobností, byť fiktivní, a literárním konstruktem plnícím určitou obecnější funkci, a na jejich proměny prostupující celým dílem. Závěrečná část věnovaná aspektu pohybu je vedle zmíněných dvou kategorií pomyslnou třetí osou, usouvztažňující poznatky předcházejících kapitol, zabývající se nejen pohybem postav v prostoru a...
|
|
|
Naratologická a ideologická analýza budovatelského románu v české literatuře v letech 1948-1953 na příkladu románu Václava Řezáče - Nástup
Raymanová, Zuzana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Roku 1948 se v Československu dostávají k moci komunisté. Jejich cílem je ovládnout všechny složky společnosti a prosadit socialistickou ideologii. Literatura není výjimkou, má se stát důležitým nástrojem k prosazení socialismu. Oficiální umění je ovládáno jedinou povolenou estetickou normou, tzv. socialistickým realismem. Jednou z podob socialistického realismu je budovatelský román, jehož nejvýznamnějším představitelem je Václav Řezáč a jedním z nejznámějších děl jeho román Nástup. Socialistický realismus lze uchopit jako mytický systém dle Rolanda Barthese, tedy jako promluvu, která skrývá svoji dějinnost a působí jako cosi přirozeného, samozřejmého. Naratologická a tematická analýza Řezáčova Nástupu má být pokusem o dešifrování tohoto mýtu a odhalení strategií, jimiž byl tento mýtus vytvářen. Naratologická analýza, na níž je v prvé řadě zaměřena pozornost, polemizuje s obecně přijímaným názorem, že dobová literatura byla psána v klasickém narativu a využívala tradičních prostředků výstavby textu. Cílem je ukázat, že román je psán v moderním narativu, ovšem se zachováním tradičního významového rámce, což umožňuje účinnější a skrytější implantaci ideologie.
|
|
|
Dopad ekonomické krize na cestovní ruch ve Španělsku optikou tisku (studie na pozadí novinových článků)
JEDLIČKOVÁ, Radka
Dopad ekonomické krize na cestovní ruch ve Španělsku optikou tisku (studie na pozadí novinových článků) Cílem diplomové práce je zjištění možností analýzy a interpretace textu a zamyšlení nad omezeními, které z této analýzy vyplývají. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje politicko-ekonomickému ukotvení tématu a dále uvádí lingvistická specifika analýzy textu. Je zmíněna funkce médií, dále je popsán jejich specifický jazyk a také principy, podle kterých se konstruují informace v médiích publikované. Jedna kapitola je věnována konstrukci a popisu vzorku. Následuje teoretické pojednání o analýze diskursu a naratologické analýze. Praktická část se zabývá kvalitativním výzkumem a naratologickou analýzou provedenou na španělsky i česky psané části sebraného vzorku.\\
|
host ::
RSS.